|
|
Asociace turonských ježovek lokality Nebužely (Česká křídová pánev)
Bartušková, Nikola ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Náplní předložené diplomové práce je morfologická studie a taxonomická analýza drobných, pravidelných i nepravidelných ježovek nalezených na lokalitě Nebužely; na této lokalitě jsou odkryty klastické sedimenty teplického souvrství, které náleží do české křídové pánve. Vzhledem k nálezu rostra belemnita Praeactinocamax bohemicus se jedná o vrstvy svrchního turonu. Detailní morfologická analýza více než stovky jedinců umožnila studované ježovky zařadit do čtyř rodů (Echinogalerus, Glyphocyphus, Nucleolites, Phymosoma), další méně příznivě zachovaný nebo velmi omezený materiál prokázal přítomnost dalších dvou řádů (Cidaroida, Holectypoida) a jedné čeledi (Phymosomatidae). V další části práce je předložena pravděpodobná paleoekologická rekonstrukce prostředí na studované lokalitě. Díky nálezům batymetricky důležitých mlžů je na této lokalitě předpokládáno mělkovodní prostředí. Klíčová slova: ježovka, česká křídová pánev, turon
|
|
|
Oyster bioherms in the Bohemian Cretaceous Basin
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
Frustrace z tvarové a velikostní variability ústřic druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je dlouhodobě známým fenoménem. Současný stav, ve kterém se jeho systematika nachází, není možné považovat za plně uspokojivý. Jak ukazuje i studie ústřičného rodu Gryphaea pod taktovkou Jonese s Gouldem (1999), aplikace moderních analytických metod bezpochyby vnáší nové světlo do dlouho temných zákoutí evolučního procesu. Myšlenka Videta s Néraudeauem (2003) o tom, že tvarová variabilita v rámci druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) pravděpodobně taktéž odráží heterochronické procesy, představuje podnětný a dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Výskyt ústřičného druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je potvrzený z celé řady lokalit v rámci české křídové pánve. Je to právě souhra hojného výskytu, unikátního zachování a variability litologických poměrů, která nám zprostředkovává unikátní výchozí pozici pro další krok k rozluštění problému značného rozsahu. Domníváme se, že na základě populační analýzy sestávající se z biometrické studie podpořené analýzou stabilních izotopů kyslíku, bude v budoucnosti možné dospět k uspokojivým závěrům a k posunutí poznání o krok vpřed.
|
|
|
Architektury, stratigrafie a sedimentární režim pískovcových těles spodního a středního turonu v sz. části české křídové pánve
Skopcová, Monika ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
V severozápadní části české křídové pánve vystupují na povrch pískovcová tělesa spodního a středního turonu, která představují sedimentární záznam hrubozrnných delt. Přemětem této práce je interpretace architektur, stratigrafie a sedimentárního režimu těchto těles. Hlavním architekturním prvkem jsou klinoformy, které ukazují na mírný úklon svahu delty 4ř- 5ř a na progradaci delty směrem k západo-jihozápadu. Korelace litologických profilů na blízké vrty umožnily stratigrafické zařazení výchozů ve studovaném území převážně ke genetické sekvenci TUR2. Korelace v jenom ze dvou stratigrafických řezů odhalily existenci druhého deltového tělesa, které do pánve progradovalo od mostecko - teplické elevace již během TUR1. Detailní studium sedimentárních struktur na výchozech dokládá vysokou míru přepracování sedimentu na svahu delty přílivo - odlivovými proudy. Z analýzy vyplývají dva hlavní směry paleoproudění - dominantní proudění k SZ a podřízené k JV - JJV.
|
|
|
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...
|
|
| |
|
|
Foraminifery a ostrakodi jako paleoenvironmentální a biostratigrafické indikátory ve svrchní křídě České křídové pánve
Chroustová, Markéta ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Skupien, Petr (oponent) ; Soták, Ján (oponent)
Předkládaná práce je sepsána jako pojednání doprovázející přiložené vědecké publikace. Zabývá se mikrofosilními skupinami ostrakoda a foraminifera z období svrchní křídy České křídové pánve. Konkrétně se zaměřuje na jejich přispění pro biostratigrafii a především jejich použitím v rekonstrukci prostředí s využitím moderních paleoekologických přístupů. Úvodem jsou popsány studované mikrofosilní skupiny, jejich ekologie, biogeografie a předchozí výzkum v rámci České křídové pánve. Stručně jsou popsány studované lokality, metodika přípravy vzorků, zachování mikrofosílií a způsob vyhodnocení dat. Získaná data jsou interpretována v kontextu s dalšími dostupnými daty (paleontologickými, geochemickými a litologickými) ze studovaných lokalit. Na základě ostrakodové fauny je možné studovanou lokalitu Úpohlavy porovnat s popsaným společenstvím ostrakodů z Britských ostrovů. Taxonomická podobnost obou ostrakodových společenstev napovídá o možné komunikaci porovnávaných oblastí. Zjištěná biostratigrafie ostrakodů z lokality Úpohlavy je diskutována s dostupnou literaturou. Práce rozšiřuje známý biostratigrafický rozsah šesti druhů ostrakodů (Cythereloidea stricta, Nemoceratina (Pariceratina) montuosa, Cythereis ornatissima ornatissima, Phodeucythere cuneiformis, Pterygocythereis robusta a Bairdoppilata litorea)...
|
|
|
Asociace turonských ježovek lokality Nebužely (Česká křídová pánev)
Bartušková, Nikola ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Náplní předložené diplomové práce je morfologická studie a taxonomická analýza drobných, pravidelných i nepravidelných ježovek nalezených na lokalitě Nebužely; na této lokalitě jsou odkryty klastické sedimenty teplického souvrství, které náleží do české křídové pánve. Vzhledem k nálezu rostra belemnita Praeactinocamax bohemicus se jedná o vrstvy svrchního turonu. Detailní morfologická analýza více než stovky jedinců umožnila studované ježovky zařadit do čtyř rodů (Echinogalerus, Glyphocyphus, Nucleolites, Phymosoma), další méně příznivě zachovaný nebo velmi omezený materiál prokázal přítomnost dalších dvou řádů (Cidaroida, Holectypoida) a jedné čeledi (Phymosomatidae). V další části práce je předložena pravděpodobná paleoekologická rekonstrukce prostředí na studované lokalitě. Díky nálezům batymetricky důležitých mlžů je na této lokalitě předpokládáno mělkovodní prostředí. Klíčová slova: ježovka, česká křídová pánev, turon
|
|
|
Amoniti spodního turonu české křídové pánve: taxonomický přehled, stratigrafie a paleoekologie
Kohout, Ondřej ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Práce shrnuje poznatky o spodnoturonských amonitech z české křídové pánve. Uvádí taxonomický přehled jejich nejvýznamnějších druhů a stručně popisuje jejich morfologii a paleoekologii. Okrajově uvádí sedimentární facie, které v české křídové pánvi spodnímu turonu náleží (bělohorské souvrství). Část je věnována problematice určení stratotypu cenoman/turon, událostem, které se v tomto období udály (CTBE, OAE II) a jejich vlivu na společenstvo amonitů z raného turonu. Práce se snaží postihnout biostratigrafický význam amonitů pro definování spodního turonu a základní amonitové zóny, které tomuto období přísluší. Definování stratotypu cenoman/turon není dosud uspokojivě vyřešeno a práce je základem pro další výzkum a studium. Klíčová slova: amoniti, česká křídová pánev, biostratigrafie, turon, paleoekologie
|
|
|
Paleoekologie turonskych ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy
Houdková, Markéta ; Kyška Pipík, Radovan (vedoucí práce) ; Seko, Michal (oponent)
Práce se zabývá zástupci třídy Ostracoda z lomu Úpohlavy, který je významnou paleontologickou lokalitou z období turonu České křídové pánve s bohatou a dobře zachovalou faunou. Celkové bylo ze slínovců a vápenců jizerského a teplického souvrství odebráno a studováno 20 vzorků, kde bylo identifikováno 36 druhů mořských ostrakodů středního a svrchního turonu. Společenstvo ostrakodů se na studovaném úseku profilu vyznačuje postupným nárůstem druhové diverzity a poklesem dominance druhu Cytherella cf. ovata (Roemer, 1840), přičemž nejnižší diverzita je v jizerském a nejvyšší v teplickém souvrství. V jizerském souvrství převládají zástupci řádu Platycopida nad řádem Podocopida, procentuální zastoupení Platycopida je v rozmezí 67-89 %. V teplickém souvrství podíl Platycopida kolísá mezi 25-59 %. Aplikací hypotézy Platycopida Signal Hypothesis ve smyslu Whatley et al. (2003), která porovnává procentuální zastoupení řádů Platytocopida a Podocopida, je konstatováno, že jizerské souvrství a nadložní koprolitová vrstva měli v době sedimentace monotónních tmavých slínovců snížený obsah O2, čemu odpovídá i celkově nízký počet druhů (5-11 na vzorek) a obsah TOC 0,34-0,74 %. S nástupem vápencové a slínovcové sedimentace teplického souvrství vzrůstá počet druhů (6-27 na vzorek), klesá obsah TOC na 0,11-0,38 % a...
|
|
|
Oyster bioherms in the Bohemian Cretaceous Basin
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Frank, Jiří (oponent)
Frustrace z tvarové a velikostní variability ústřic druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je dlouhodobě známým fenoménem. Současný stav, ve kterém se jeho systematika nachází, není možné považovat za plně uspokojivý. Jak ukazuje i studie ústřičného rodu Gryphaea pod taktovkou Jonese s Gouldem (1999), aplikace moderních analytických metod bezpochyby vnáší nové světlo do dlouho temných zákoutí evolučního procesu. Myšlenka Videta s Néraudeauem (2003) o tom, že tvarová variabilita v rámci druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) pravděpodobně taktéž odráží heterochronické procesy, představuje podnětný a dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Výskyt ústřičného druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je potvrzený z celé řady lokalit v rámci české křídové pánve. Je to právě souhra hojného výskytu, unikátního zachování a variability litologických poměrů, která nám zprostředkovává unikátní výchozí pozici pro další krok k rozluštění problému značného rozsahu. Domníváme se, že na základě populační analýzy sestávající se z biometrické studie podpořené analýzou stabilních izotopů kyslíku, bude v budoucnosti možné dospět k uspokojivým závěrům a k posunutí poznání o krok vpřed.
|
host ::
RSS.